Všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH.

CBG? Co to je a jaké má vlastně využití?

CBG - Kanabinoid budoucnosti

Trhu s neomamnými léčivými konopnými produkty dnes s velkým náskokem dominuje CBD. Stále více výrobců ale v poslední době zařazuje do svého sortimentu další kanabinoid – CBG. Čím je kanabigerol zajímavý, jak funguje a jaký skýtá potenciál?

 

Stejně jako CBD není ani CBG psychotropní, ale má oproti svému slavnějšímu příbuznému dvě historické nevýhody. Zaprvé bylo objeveno téměř o třicet let později, a zadruhé nebyly donedávna známy žádné odrůdy konopí s obsahem nad jedno procento CBG.

 

Při současném podání CBD a CBG proti nevolnosti hrozí snížení účinnosti léčby.

 

To v důsledku znamenalo, že tento kanabinoid se dal ve větším množství získat pouze nákladným zpracováním obrovských objemů rostlinného materiálu nebo ještě nákladnější laboratorní syntézou.

 

Opět tým profesora Mechoulama

CBG v konopí poprvé objevil Yehiel Gaoni na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě v roce 1964, a to ve spolupráci se svým učitelem, legendou konopného bádání Raphaelem Mechoulamem. Materiál, který měli v té době k dispozici, obsahoval pouze nepatrné množství kanabigerolu. Následně se jim však podařilo ho připravit synteticky, a tak mohli pět let po objevu testovat účinek CBG na buněčných kulturách a zvířatech.

Brzy si všimli jednak značné antibakteriální účinnosti, ale také faktu, že není psychoaktivní. V té době se výzkum konopí soustředil téměř výlučně na objasnění jeho omamných účinků, a tak CBG velký zájem nevyvolalo.

V roce 1975 však tým japonských vědců poprvé popsal chemické procesy, při nichž rostlina konopí tvoří kanabinoidy. Jejich výzkum ukázal, že na počátku vzniku všech v té době známých kanabinoidů je kyselina kanabigerolová (CBGA), která se enzymaticky zpracovává například na THCA nebo CBDA.

Působením tepla se CBGA přemění na svou neutrální formu, tj. CBG. I díky tomuto objevu se později začaly šlechtit odrůdy konopí, které geneticky ztratily schopnost přeměňovat CBGA na jiné kanabinoidy, protože k tomu nedokážou produkovat potřebné enzymy. V dnešní nabídce největších seedbank díky tomu najdeme v posledních letech i zástupce těchto variet bohatých na CBG.

 

Hodnoty CBG v sušině

Schopnost šlechtitelů při tvorbě odrůd bohatých na CBG lze dnes posoudit také podle maximálních dosažených hodnot, které se pohybují až kolem dvaceti procent CBGA + CBG v sušině květu. Proč „CBGA + CBG“? Stejně jako ostatní kanabinoidy je kanabigerol v čerstvé rostlině přítomen ve své kyselé formě, tj. CBGA.

V suchém stavu se však pomalu přeměňuje na neutrální CBG, takže analýza celkového množství tohoto kanabinoidu by měla být vždy založena na stanovení hodnot obou jeho forem. Ve srovnání se známějšími kyselými formami THCA a CBDA je CBGA o něco náchylnější k dekarboxylaci neboli přeměně vlivem teploty, ale na druhou stranu je odolnější vůči oxidaci, to znamená reakci se vzdušným kyslíkem.

 

Zdravotní přínosy CBG

Kanabigerol se vyznačuje především protizánětlivými a neuroprotektivními účinky. Díky interakci s širokým spektrem receptorů může příznivě působit na vícero orgánu:

 

Žaludek

  • reguluje chuť k jídlu

Srdce

  • má protizánětlivé účinky
  • působí proti arteroskleróze
  • brání kornatění tepen
  • snižuje tlak

Mozek

  • působí proti úzkosti a depresi
  • má antioxidační a neuroprotektivní účinky

Střeva

  • pomáhá proti průjmu

Oči

  • snižuje nitrooční tlak při zeleném zákalu

Kůže

  • má antioxidační a neuroprotektivní účinky

 

V praxi to znamená, že vzorek konopí s vysokým obsahem CBGA skladovaný v chladu si zachová kyselinu v nezměněné podobě. Může tak být extrahován šetrnou extrakcí při nízké teplotě. To může být výhodné, protože CBGA je kanabinoid s nejsilnějšími zaznamenanými antibakteriálními účinky, zejména proti multirezistentní formě zlatého stafylokoka (MRSA).

V tomto ohledu výrazně překonává i svou neutrální verzi, kanabinoid CBG (viz níže). Stejně jako u ostatních kanabinoidních kyselin je však biologická aktivita CBGA stále nedostatečně prozkoumaná.

Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete převést všechen obsah CBGA v sušině na CBG, postačí teplota nižší než u THCA a CBDA, přibližně 100 °C. Před dekarboxylací je důležité materiál vzduchotěsně uzavřít. Jakmile vznikne CBG, přechází do plynného stavu, protože jeho bod varu je 52 °C (u CBGA až 180 °C). Proto se důrazně doporučuje, aby se nádoby s dekarboxylovaným materiálem otevíraly až po vychladnutí.

 

Vliv na endokanabinoidní systém

Pokud jde o studie zkoumající vliv na konkrétní diagnózy nebo mechanismus účinku, CBG bohužel silně zaostává za THC a CBD. V dnešní době si však tento kanabinoid získává popularitu na trhu s doplňky stravy, a tak roste i vědecký zájem o něj.

 

Působením tepla se kyselina kanabigerolová přemění na svou neutrální formu, tj. CBG.

 

Předmětem zájmu je mimo jiné důkladný výzkum vlivu CBG na endokanabinoidní systém. Stejně jako CBD má i CBG významný vliv na receptory TRPV a TRPA, které jsou zásadní pro procesy spojené s chronickou bolestí, zánětem a zejména neurologickými onemocněními souvisejícími se záchvaty.

Nejvýznamnějším rozdílem CBG oproti THC je jeho zanedbatelná schopnost vázat se na receptory CB1 a CB2. Vzhledem k absenci této aktivity není CBG psychotropní. O působení CBG na další endokanabinoidní receptory, například GPR-55, je zatím známo málo, ale nezdá se, že by v působení CBG hrály významnou roli.

 

Pozor na blokaci serotoninových receptorů

CBG se však od ostatních známých kanabinoidů výrazně liší dvěma účinky. Prvním z nich je schopnost částečně blokovat serotoninový receptor 5-HT1A, druhým je schopnost aktivovat receptor α2.

Když receptory 5-HT1A aktivuje CBD, má jejich prostřednictvím na organismus mnoho účinků, především antidepresivní, anxiolytický (proti úzkosti) a antiemetický (proti zvracení). Vzhledem k tomu, že aktivita CBG je v tomto ohledu opačná, může současné užívání CBD s CBG vést ke snížení účinnosti léčby.

 

S jakými receptory reaguje CBG

CBG se od kanabinoidů jako CBD a THC liší tím, že jednak dokáže aktivovat i noradrenalinový receptor Alfa2, a jednak umí částečně blokovat serotoninový receptor 5-HT1A. Oproti tomu jeho působení na klasické receptory CB1 a CB2 není tak směrodatné

 

CB1

  • Na receptor CB1 působí CBG jako slabý negativní modifikátor, takže snižuje psychoaktivitu THC

CB2

  • Receptor CB2 stejně jako další endokanabinoidní receptory mají pro účinek CBD malý význam

a2

  • Skrze noradrenalinový receptor a2 v centrální nervové a kardiovaskulární soustavě působí CBG proti úzkosti a depresi, snižuje krevní tlak a pomáhá při léčbě závislosti, glaukomu a lupénky

PPRARa a PRARy

  • Působení na receptory PRARa a PRARy v tukové tkáni a vnitřních orgánech umožňuje snižování hladiny cukru a lipidů v krvi

5-HT1A

  • Na tento serotoninový receptor v centrální nervové soustavě působí CBG jako blokátor, takže snižuje účinek CBD proti nevolnosti a je zde možná interakce s antidepresivy

TRPV-1

  • „Kapsaicinový“ receptor nacházející se v krvi, kostech, kůži i orgánech zprostředkovává protizánětlivý a neuroprotektivní účinek CBG

 

To hrozí například při současném užívání produktů obsahujících CBD a CBG kvůli nevolnosti. Oproti tomu antiemetický účinek THC nebo jeho polosyntetických derivátů (např. nabilonu) funguje na jiném principu, a proto není podáním CBG ovlivněn.

Velmi pravděpodobná (i když nepotvrzená) je také interakce CBG se syntetickými léky ovlivňujícími serotoninový systém, zejména s antidepresivy. Současné užívání přípravků s kanabigerolem tedy není vhodné u pacientů užívajících antidepresiva, a to zejména ze skupiny SSRI, kam patří nejrozšířenější léky, například citalopram nebo venlafaxin.

Zajímavé však je, že podávání samotného CBG ani ve vysokých dávkách nevyvolává nežádoucí příznaky související s blokádou serotoninových receptorů, například úzkost nebo nevolnost. To je pravděpodobně způsobeno jeho komplexním působením na více místech endokanabinoidního systému, což znamená, že nezpůsobuje snížení účinnosti serotoninu v těle.

 

Unikátní působení proti úzkostem

Poněkud paradoxně byly u CBG zaznamenány také významné anxiolytické a antidepresivní účinky, jež pravděpodobně souvisejí s jeho druhou charakteristickou aktivitou, která nemá mezi kanabinoidy obdoby.

CBG je schopen velmi účinně aktivovat receptor α2 (což je prakticky jeho nejvýznamnější farmakologický účinek). Jedná se o takzvaný zpětnovazební receptor; zjednodušeně řečeno, pokud se na tento receptor naváže molekula noradrenalinu nebo chemicky podobné látky, tělo vyhodnotí jeho hladinu jako příliš vysokou a přestane ho produkovat.

Ve farmacii se aktivátory receptorů α2 používají již poměrně dlouho a často. Obvykle se používají k léčbě vysokého krevního tlaku (např. klonidin), ale lze je použít i k léčbě úzkosti, zejména pokud je spojena s výraznými psychosomatickými příznaky, jako je bušení srdce.

 

CBG je díky schopnosti snižovat krevní tlak ideálním kandidátem na léčbu metabolického syndromu.

 

průzkumu týkajícím se samoléčby pomocí CBG uvedla více než polovina respondentů jako důvod užívání CBG úzkost a téměř tři čtvrtiny z nich uvedly, že jim CBG pomáhá více než léky na předpis. Aktivátory α2 mají své místo rovněž v léčbě ADHD a Touretteova syndromu a nedávné studie naznačují, že zvyšují úspěšnost léčby závislosti na opioidech.

Kombinace aktivátorů α2 a stimulantů (např. methylfenidátu) v léčbě ADHD je výhodná nejen z důvodu snížení účinné dávky stimulancií, ale také kvůli útlumu jejich vedlejších účinků, jako jsou tiky nebo hypertenze. Potenciál CBG jako doplňkového léčiva při léčbě těchto diagnóz je tedy jednoznačně hodný bližšího zkoumání.

Značná aktivita CBG na receptoru α2 by však mohla představovat určité komplikace pro osoby, které zároveň užívají vysoce účinná antihypertenziva, protože současné užívání CBG může zřejmě znamenat pokles krevního tlaku hluboko pod požadovanou úroveň.

 

Metabolický syndrom

Ačkoli některé účinky CBG a CBD jsou vzájemně protichůdné (viz výše), jiné se doplňují, a proto existují diagnózy, u nichž je jejich kombinace výrazně účinnější než podávání těchto kanabinoidů samotných. Patří mezi ně například metabolický syndrom. Jedná se o civilizační chorobu projevující se obezitou, zvýšenou hladinou cholesterolu a lipidů, hypertenzí a cukrovkou 2. typu.

Podle současného stavu poznání je tato porucha z velké části způsobena špatnou funkcí endokanabinoidní soustavy. Receptory PPARα a PPARγ, které s touto soustavou úzce souvisejí, jsou předmětem zájmu farmaceutického průmyslu již více než čtyřicet let. Syntetické aktivátory těchto receptorů, známé jako glitazony, se běžně používají ke snížení hladiny cukru i lipidů v krvi. CBG – stejně jako CBD – může aktivovat receptory PPAR s účinností srovnatelnou s glitazony. Kromě toho je CBG díky své schopnosti snižovat krevní tlak ideálním kandidátem na léčbu této smrtelné nemoci.

 

Protizánětlivé účinky

CBG má velmi silný protizánětlivý účinek, který pravděpodobně souvisí především s aktivací receptoru TRPV1, známého také jako kapsaicinový receptor. Stejně jako CBD má CBG schopnost snižovat pálivost kapsaicinu (účinné složky chilli), ale tento účinek je u CBG výraznější.

Velkou nadějí je využití CBG při léčbě chronických zánětů trávicího traktu, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Tato onemocnění postihují stále větší část populace a v současné době je jejich léčba zaměřena pouze na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života.

 

CBG má silnou antimikrobiální aktivitu – proti některým kmenům MRSA vykazovalo výrazně vyšší účinek než běžně používaná antibiotika.

 

Přestože rozsáhlejší klinická studie účinku kanabinoidů na lidské pacienty zatím neexistuje, má užívání kanabinoidních přípravků u těchto diagnóz dlouhou tradici. Nejčastěji se jedná o samoléčbu, ale v některých zemích, například v Izraeli, se konopí předepisuje i na tuto indikaci.

Podle několika nedávných studií na buněčných a zvířecích modelech má CBG v tomto ohledu výjimečné účinky. Například v roce 2013 bylo zjištěno, že má nejen schopnost výrazně zmírnit zánět, ale též zmírnit poškození střev. To je s těmito poruchami často spojeno. K podobným výsledkům dospěla i nedávná studie na myších. Zajímavé taktéž je, že účinek CBD na střevní zánět byl v této studii shledán nevýznamným.

Mezi další chronické záněty, při kterých by kanabigerol mohl pomoci, patří lupénka. Několik studií potvrdilo schopnost CBG omezovat nadměrné dělení kožních buněk, a tím potlačovat tvorbu typické šupinaté kůže.

 

Neuroprotektivní účinky

Chronický zánět nervové tkáně je nejčastější příčinou poškození nervů a léky schopné jej potlačit jsou označovány jako neuroprotektivní. Ve studii z roku 2015 autoři zkoumali vliv CBG na Huntingtonovu chorobu, což je dědičné neurodegenerativní onemocnění. U myší, u kterých byly chemicky vyvolány příznaky připomínající toto onemocnění, vedlo podávání CBG ke snížení zánětu a úbytku neuronů. Rovněž snížení pohyblivosti bylo méně výrazné.

Neuroprotektivní účinky CBG byly zaznamenány také u modelů Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.

 

Protinádorová aktivita

U CBG byla rovněž dokumentována protinádorová aktivita na laboratorních modelech. Ve studii in vitro zkoumající účinek kanabinoidů na nádor nervové tkáně (glioblastom) byla porovnávána efektivita CBG, CBD, THC a také jejich kombinací. CBG a CBD byly podobně účinné v redukci nádorových buněk a v inhibici metastáz. Jejich účinek byl srovnatelný s účinkem standardního chemoterapeutika temozolomidu. Při současném podávání CBD a CBG působily synergicky. Na druhé straně byl účinek samotného THC zanedbatelný a podání CBD nebo CBG spolu s THC protinádorový účinek nezvýšilo.

 

Na problémy s močením i glaukomem

Mezi další účinky CBG patří inhibice nadměrných kontrakcí močového měchýře. To by mohlo být užitečné například při stresové inkontinenci. Nebo jeho schopnost snižovat nitrooční tlak u glaukomu neboli zeleného zákalu.

 

Nekonopné kanabinoidy

Věděli jste, že existuje i naprosto nepříbuzný rostlinný druh s nezanedbatelným obsahem CBGA? Jedná se o Helichrysum umbraculigerum, jihoafrickou bylinu podobnou pelyňku. Tato trvalka nejenže obsahuje větší množství kyseliny kanabigerolové než například certifikované odrůdy technického konopí, ale také ji enzymaticky zpracovává na desítky dosud málo prozkoumaných látek, které můžeme bez nadsázky označit za kanabinoidy. V tradiční africké medicíně se používá k léčbě rúznách zánětlivých onemocnění.

 

CBG má též silnou antimikrobiální aktivitu. Proti některým kmenům MRSA, tj. rezistentnímu zlatému stafylokoku, vykazovalo výrazně vyšší účinek než běžně používaná antibiotika. Podle studie z roku 2020 byl kanabigerol při potlačování stafylokokové infekce u myší stejně účinný jako vankomycin. To je skvělá zpráva, protože tento lék se nyní používá pouze jako takzvané rezervní antibiotikum v případech, kdy je infekce způsobena extrémně rezistentní bakterií. Kromě toho má CBG ve srovnání s vankomycinem zanedbatelné vedlejší účinky.


Syntetická budoucnost

Přírodní látky se zajímavou biologickou aktivitou jsou často předlohou pro vývoj účinnějších polosyntetických derivátů. Také struktura CBG podléhá laboratorním úpravám a některé z těchto molekul by mohly najít uplatnění v lékařské praxi. Velmi zajímavá je v tomto ohledu například látka HUM-234. U ní bylo prokázáno, že snižuje pravděpodobnost vzniku obezity u myší krmených vysoce kalorickou stravou.

Závěrem lze říci, že CBG stejně jako CBD není všelék… ale má velký potenciál!

 

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

 

 

Používáme ověření věku Adulto